O Remarqueovi a Lisabone
Knihu som začal čítať počas hrozne chladného februára. To viete, teplá posteľ, čaj a kniha. Nebudem sa tu vychvaľovať za aký rýchly čas som knihu prečítal, ale prezradím vám, že tá kniha vo mne vyvolala tie typické pocity dospievajúceho chlapčiska, nad ktorými sa teraz pousmievam. To pochopiteľne neznamená, že som sa ich vzdal. Ale poznáte to, ja si myslím, že každý chlap chce byť tak trochu dobrodruh. Sú to tie hry na mušketierov, na Karla Maya, Toma Sawyera, ap. A ja som pri Remarqueovi prežíval presne tie pocity ako hlavný hrdina. Spolu s ním som utiekol po manželku do Nemecka, behal s ňou po Európe a dostal sa až k lodiam putujúcim do Ameriky.
Knihu som miloval, čítal do noci, nosil do školy a rozprával o nich spolusediacemu. Je to vlastne prvá kniha od Remarqua, kde som si zapísal jeho prvý výrok. Nepamätám si ho doslovne a to zrkadielko, kde som si to písal, neviem kde je. Ale tú myšlienku si pamätám dodnes. Je vlastne dobré, keď človek zažije niečo zlé. Uvedomí si, že veci, ktoré kedysi považoval za zlé a ťažké, sú malicherné.
Toto leto som sa dostal do Lisabonu. Je to zaujímavé mesto, letisko v centre mesta, historická električka, krásny kláštor a magická rieka Tejo. Prečo magická? Pretože presne ňou začína Remarqueov príbeh.
A tak ja vám tak sedím pri rieke Tejo s výhľadom na most „25 de abril“ a pijem portugalské pivo. V rádiu hrá pesnička od The corrs „What can I do“ a mňa chladí vietor od rieky. A tak si predstavujem, aké bolo počasie, koľko bolo asi hodín, aké pivo mali vtedy a ako tí dvaja vyzerali. Ono to bolo niekde tu, hovorím si. Niekde tu sa začal odohrávať príbeh, o ktorom už toľko ľudí počulo. A viete čo je na tom najlepšie? Ono je úplne jedno, či Jozef Schwarz existoval a zažil taký príbeh a hlavne, či to bolo skutočné. Skutočné bolo to, že som čítal tú knihu a že som skutočne bol v Lisabone na miestach, kde sa ten príbeh začal odohrávať.
Okrem iného, toto je prvé miesto (s výnimkou Prahy), kde som vstúpil na miesto nejakej Remarqueovej knihy. Ak by som mal ísť navštevovať miesta Remarqových kníh, ktoré som čítal podľa časovej postupnosti, mal by som zájsť na fantastický obed, kde podávajú krkovičku s kapustou a chutí tam ako od mamy. Ale iba so ženou, ktorá vonia po broskyniach.
Napíšte mi prosím váš obľúbený výrok do diskusie od Remarqua a z ktorej knihy bol.
Martin Šuraba
Záhradník
Každý víkend si opravoval bicykel. Ráno vstal, vzal olej a mastil reťaz. Fúkal gumy, čistil rám a jeho bicykel bol vždy ako tomu on hovorieval, vo forme. Mal veľmi krehkú ženu s obrovskými očami a tým najrozkošnejším úsmevom na svete. Bol záhradníkom v kráľovskej záhrade.
Martin Šuraba
Bojovný Ján a roket science
Už dopredu upozorňujem, že to je sci-fi. V reálnom svete sa taká osoba nemôže vyskytovať, životné príbehy sú však rôzne. Ak niekde nájdete také rocket science guru, prosím, dajte mu prečítať tieto riadky, ja mám siahodlhé kontakty do NASA a bola by obrovská nehoráznosť, keby taký človek nepomohol vede. Veru, veda je to slovo, kde to začalo.
Martin Šuraba
O okrúhlom stole
Rád sa prechádzal po opadanom lístí. Miloval červené stromy, hmlu, zelenú trávu a mokré topánky od rosy. Keď bol malý chlapec, našiel kdesi v lese opustenú jaskyňu. Nikdy do nej nevošiel, lebo sa bál. A ako to už na svete chodí, ak sa niečoho bojíme, vymyslíme si príbehy, aby sme si to ešte nejako potvrdili. V tom čase ešte nepoznal hrozby dnešného sveta. Bál sa duchov, príšer, strašidiel a iných ohavných bytostí. A tak k tej jaskyni prestal chodievať. Tak sa zoznámil s tajomným svetom a začal si pestovať fantáziu.
Martin Šuraba
Orechy
Ona bola svetrová, on košeľový. Keď sa spoznali, túlavali sa v zasneženom meste. Doniesol cukríky, ktoré ona zbožňovala a ponúkol ju. Bol šikovný, nechcel ju chytiť za ruku len tak.. Zbožňovala jeho komplimenty a aj to, ako ju vedel pohladkať po vlasoch. Vravieval, že ženy milujú dotyky a vlasy sa najlepšie dotýkajú. Samozrejme až po zadku.
Martin Šuraba
Keď zožltli stromy
Od mala neznášal slivky. Keď mal sedem rokov, skoro sa zahrdúsil kôstkou a odvtedy ich nejedol. Mal brčkavé vlasy, miloval ošarpané topánky a rád pozoroval vlaky. Veru vlaky, to bolo jeho. Vždy po škole sa vytrepal na vŕšok, ba aj na kopec a pozeral na vlaky.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
U Neapole bylo nejsilnější zemětřesení za posledních 40 let. Mělo 4,4 stupně
Okolím jihoitalského města Neapol v pondělí večer otřáslo zemětřesení, podle agentury AFP...
Předčasné volby budou v Íránu na konci června. Lidé uctí památku zesnulého prezidenta
Předčasné prezidentské volby v Íránu se uskuteční v pátek 28. června. Registrace zájemců o...
Poslanci mají znovu jednat o odpuštění penále z odvodů na zdravotní pojištění
Na poslední řádné schůzi před evropskými volbami se scházejí poslanci. Nejtřaskavějším bodem z...
Koho ještě zajímá? Trumpův soud jako reklama končí, demokraty neuspokojil
Premium Od spolupracovnice MF DNES v USA Soudní proces s exprezidentem USA Donaldem Trumpem o údajné nelegálnosti úplatku pornoherečce...
Vyhrajte rodinné vstupné do BRuNO family parku
Jestliže vás trápí proměnlivé jarní počasí, máme pro vás tip, kam vyrazit, když počasí zrovna nepřeje. BRuNO Family Park v Brně se postará o zábavu...